ZEN ZEN
Clo Zen Minimi ZenMaximi Zen

Zen str. 4 a 3

– Vy si evidentně libujete v nesmyslech!
– Libujete, to není zrovna slovo, které bych použil.
– Vás se nedotklo to, že vaše učení nazývám nesmysly? Proč se usmíváte?


– Jak podle vás vznikl vesmír?
– Nemyslím, že vznikl.
– Myslíte, že není? To je absurdní.
– Neříkám, že není, říkám, že nevznikl. Nemá počátek ani konec, a proto je lidem tak nesrozumitelný a záhadný.
– Stejně jako vy.
– Ale já zemřu, aby mne lidé mohli pochopit.
– Myslíte, že by lidé nepochopili nesmrtelného?
– Nepochopili by nesmrtelnost.


– Vše, co prochází vývojem, žije. Jen smrt je statická.
– Ale i mrtvé tělo prochází vývojem. To odporuje vaší myšlence.
– Ale já netvrdím, že zemřelí jsou mrtví.


– Kdy budou lidé šťastní?
– Až budou dokonalí.
– Dokonalost? Ta je nedosažitelná.
– Je to snad důvod přestat o ni usilovat?

– Musíte mít vždy poslední slovo? Proč neodpovídáte? Poprvé nenacházíte slov?
– Není snad mlčení dostatečnou odpovědí?


– Jak řešíte neřešitelné situace?
– Způsobem, který je neřeší.


– Jak to myslíte, že vesmír je chyba?
– Proč by být neměla?
– Je v něm řád, zákony, můžeme předvídat události.
– Tak řekni, o čem budu mluvit teď.
– Vaše myšlenky jsou jak vítr, nikdy nevím, kam se obrátí.
– Začínáš chápat…


– Proč zapaluješ na hrobu svíčku?
– Je to symbol věčnosti.
– Ale ona nevydrží svítit věčně.
– Vždyť říkám, je to jen symbol.
– A ty mi vyčítáš nelogiku?
– Proč máte ten přívěsek?
– Je to symbol vesmíru, nekonečna.
– To nechápu, posmíváte se svíčce na hrobu a sám máte symbol nedosažitelného?
– A řekni mi po pravdě, není to krásně nelogické?

[4]

[3]